Po shlédnutí Elišky Panáčové na Ostravském poháru v březnu 2004 jsem po dlouhém přemlouvání svého syna šla do útulku a vybrali jsme malou hnědou kuličku s myším ocáskem, kterou jsme pojmenovali Delisa. Vyrostla z ní hodná a milá krasavice, která  se na výstavách voříšků umisťovala na prvních místech.Protože se nám zalíbilo agility, začal syn navštěvovat klub OSA Vosa Ostrava a začali trénovat. Premiéru měli na Ostravském poháru 2007, kde zkoušky v kategorii M1 vyhráli. Na Vánoce 2006 se naše rodina rozrostla o borderku Megi. Syn začal trénovat s ní a pro mě zůstala Delisa. Bylo to pro mě těžké, protože ona uměla vše, ale já jsem se musela učit od začátku. Hodně mě to bavilo a snažila jsem se . Od ledna 2009 jsme začaly závodit.Střídavě úspěšně a méně úspěšně. Došly jsme do stadia, kdy víme, co jedna od druhé můžeme čekat. V září 2009 si Delisa zranila nohu a já měla strach, že už nebude běhat. Naštěstí se uzdravila a běháme dál. Urychlilo to mé rozhodnutí pořídit si nově štěně.Po různých úvahách jsem se rozhodla pořídit si australskou kelpii. Ta se pro nás narodila 13. 3. 2010 v chovatelské stanici Devil of Highland a jmenuje se Argita. Domů jsme si ji přivezli 8. 5. 2010 a zpočátku to neměla jednoduché. Domácí holky ji nechtěly přijmout. Asi až po týdnu si s ní Delisa začala hrát a Megi si jí přestala všímat.- Malá je ale neúnavná a snaží se o zapojení pořád dál.

Naši uživatelé

Zde je vhodné popsat, kdo jsou Vaši cíloví uživatelé a proč je právě tento projekt pro ně důležitý. Důležité je Vaše návštěvníky také motivovat, aby se na tyto stránky pravidelně vraceli.